: Michael .. Práce vskutku šlechtí člověka. To bych ani nevěřil, jak se budu těšit na nedělní shromko, jak tam budu jenom klidně sedět a poslouchat. Žádný běžící pás. Žádné rohlíky.
Ten pokorný veršovníček a svobodný badatel víru nechává prát své myšlení doběla. Víru v Ježíše Krista, Pána a Spasitele.
Quod scripsi scripsi.
Lidské bytí vadné
je za starou belu.
Lůza myslí táhne,
hřích poroučí tělu.
Odhodlání zrádné!
Jednou boří skály,
pak pomalu chabne,
po zemi se válí.
I rozum ten lichý!
Rád se mocně kasá.
Z jeho avšak pýchy
bývá krmě prasat.
A přec když má duše
tváří v bláto padá,
On mi jednoduše
nenastaví záda.
A když ledva dýše
to co z ducha zbylo,
On jej napřímivše
oživí, co tlelo.
Ve vyprahlé poušti,
spalující zimě
nikdy neopouští,
můj Bůh nezradí mě.
Tento text byl publikován dávno.
Byl 509× shlédnut.
Tagy: Poesie.
Byl 3× komentován.
Verze pro tisk« Předchozí (Dodatek ke článku „Je konference probuzení žádoucí?“)
Myslím, že gramaticky správně je on napřímiv, ale chápeme-li Boha jako
trojjedinou osobu, možná by to napřímivše prošlo.
Básnicky to nemá chybu.
Standa Ať žije hřích!…:-)). spolehlivyobchod.cz
[2] Standa : Hřích je evolučně nevýhodný, proto by žít neměl.
