Věc imaginárního muže

14 Říjen 2009

On není přítel všech,
nezná žádné „my“.
Jen sleduje svůj běh,
nikdo rozumí.


Jednou nevzpomene
příběh života
muže beze kmene
nikdo ze světa.

Vzpomínkové jmění
až dosáhne dna,
všechna zapomnění
budou konečná.

A on ve své zemi,
ve svých myšlenkách
opuštěný všemi
cítí úžas a ne strach.

« Předchozí (Zahrada, poutník a jeho cesta)

(Modlitba jasné mysli) Následující »

Napiš komentář!
Máte možnost napsat k tomuto článku komentář. Je podporována texy! syntaxe, povinnou položkou je kód na obrázku, jméno a text. Good luck.

captcha :