: Michael .. Práce vskutku šlechtí člověka. To bych ani nevěřil, jak se budu těšit na nedělní shromko, jak tam budu jenom klidně sedět a poslouchat. Žádný běžící pás. Žádné rohlíky.
Ten pokorný veršovníček a svobodný badatel víru nechává prát své myšlení doběla. Víru v Ježíše Krista, Pána a Spasitele.
Quod scripsi scripsi.
On není přítel všech,
nezná žádné „my“.
Jen sleduje svůj běh,
nikdo rozumí.
Jednou nevzpomene
příběh života
muže beze kmene
nikdo ze světa.
Vzpomínkové jmění
až dosáhne dna,
všechna zapomnění
budou konečná.
A on ve své zemi,
ve svých myšlenkách
opuštěný všemi
cítí úžas a ne strach.
Tento text byl publikován dávno.
Byl 465× shlédnut.
Tagy: Poesie.
Byl 2× komentován.
Verze pro tisk
NávštěvníkČau:-)
Kdopak je tím imaginárním mužem ve tvé básni…?:-) Kousek tebe…?
Poodkryj ještě víc a dej se poznat světu a nech křídla svá prožít
štěstí toho, k čemu zformována byla – tomu nebeskému vzletu a svobodě
pro níž přišel On a dal prýštit krvi své, tomu prameni života a spásy,
vyčkej a dočkáš se krásy, té čistoty a prostoty, náruče a Otce
neskonalé dobroty…:-) (To říká ta pravá, co…?;-) )
Máš zajímavý blog, teprv se začítám)
A proč Ekim? (Možná už jsem se tě jednou ptala, ale zlobí mě
paměť…)
A proč pejskař…?:-)
(A pro kriminál rostem všichni, neboj;-) )
Měj se hezky, Michaeli:-)
Michael[1] Návštěvník: Ekim je mike pozpátku. Napadlo mě to asi v šestnácti a od té doby jsem si nevymyslel nic lepšího.
