Hned ze začátku tohoto článku musím zmínit, že jsem byl na Nový rok otrávený jak šváb. K mojí blbé náladě se dne 2 ledna roku 2009 asi o půl jedné ráno připojil šok z absolutního kolapsu operačního systému Windows Vista na mojem počítači. Musel jsem provést recovery a pak jsem nastavoval a uváděl systém do použitelné podoby až do půl čtvrté ráno.

Proč k pádu vlastně došlo? Občas si zkátka připadám jako kybernetický Chuck Noris, na kterého si nestabilita, viry či útoky prostě netroufnou. Sebevědomě vypínám zabezpečovací funkce windows, aby byla práce rychlejší. S grácií ignoruji všechny výstrahy antivirového programu, který aktualizuji jednou za týden aby chudák nebrečel. O pravidelných skenech počítače nemůže být ani řeč, nejsem přece jen tak nějaký babrák a sám vím, co je nejlepší. Nejvtipnější jsou moje zátahy na nepotřebný software. Kdyby to šlo, odinstaloval bych i grafické rozhraní, protože přece ajťák jako já si vystačí v command line. Často pátrám po obskurních až okultních webech a hledám prográmky jako keylogger nebo měnič MAC adresy, které pak rád přidávám do výjimek antiviru. V firewallu mojeho systému se to vůbec výjimkami jen hemžilo. Předevčírem jsem se na něj koukal a zjistil jsem, že je od poslední LAN party vypnutý, to je posledních čtrnáct dní :-O !

Mohl jsem přece tušit, že historie se často opakuje a že začátek tohoto roku zahájí totální kolaps mého windows stejně jako loni touto dobou na mém starém PC.

Přišel jsem tedy o všechno na HDD, to je celkem asi 150 GB dat. Ohromné štěstí jsem měl v tom, že jsem si den před tímto kataklyzmatem sestrojil na základě tohoto návodu BAT dávku pro zálohu všech superdůležitých dat a tu zálohu také provedl na flashku i na síť, takže nejdůležitější aplikace, zdrojové kódy, zápisy z hodin a studijní materiály jsem měl v bezpečí.

Ne tak tomu bylo s fotkami, videi, empétrojkami a nelegálním softwarem v Program Files. Nejvíce mne mrzela ztráta celého seriálu star trek voyager, ale vše se dá přece znova stáhnout a nejdůležitější fotografie jsem beztak měl na serverech Picasy.

Nejdrtivější porážku tedy utrpěl, a to je zajímavé, ilegální materiál. Můj HDD byl doslova narvaný filmy, diskografiemi a softwarem za nezaplacené desítky tisíc, který jsem často ani moc nepoužíval. Když jsem si toto uvědomil, probleskla mi hlavou konspirační teorie, která tvrdí, že celý kolaps mohl být jakýsi popud shora právě k tomu, aby byly odstraněny věci, které tam nemají co dělat.

Musím se totiž přiznat, že často jsem si místo plnohodnotného freewarového nástroje obstaral ultraprofesionální a superdrahý software. Tucty filmů, na které jsem se nedíval a kopy diskografií, které jsem neposlouchal mému svědomí zrovna neulehčovaly.

Zjistil jsem tedy, že mám daleko lepší pocit z používání Gimpu, poslechu klasické hudby a sledování toho, co už běželo v televizi než z Photoshopu, Sony Vegase a nejnovějších hudebních i filmových produkcí.