Notebook HP Compaq 6735b, jehož jsem šťastným vlastníkem, není na světě nijak dlouho. V České Republice se začal prodávat koncem srpna roku 2008, téhož roku v září jsem jej koupil za nějakých bratru 20k a začal na něm využívat předinstalovaný systém MS Windows Vista Business 32-bit.

I když jsem se Linuxu nikdy nebránil, na tento notebook jsem se ostýchal pokusit se ho nainstalovat. Měl jsem pravda povrchní zkušenosti s Debianem a Xubuntu, nejvíce jsem se ale bál instalace vedle Vist v dual bootu. Moje obavy se později ukázaly jako zbytečné.

Před půl rokem bylo skoro jisté, že pro můj nástroj nebude mít Linux ještě dostatečně vyvinuté ovladače.

Používal jsem tedy „widle“, zažil s nimi pár pěkně modrých smrtí a jedno vynucené recovery, při kterém jsem přišel o všechna méně důležitá data (mj. celý seriál Star Trek Voyager :-#).

Asi před týdnem mne posedla následující myšlenka: „Co kdybych to s tím Linuxem zkusil?“. Touha po alternativním OS, který by nahradil Visty v případě potřeby, nebo se dokonce stal z hlediska používanosti dominantním, překonala i paranoiu ze ztráty dat. Pustil jsem se tedy do zkoušení. První testy nedopadly zle. Zalíbily se mi distribuce Fedora, OpenSUSE a Mint.

Od testování live CD se schylovalo k instalaci a já se rozhodoval, které „distro“ zvolit.

OpenSUSE vyšlo ze hry nějak mimochodem. Našel jsem totiž na internetu až příliš mnoho uživatelů stěžujících si, že jim nefunguje dual boot s Vistami.

Volba padla nejdříve na Fedoru. „Je to rozsáhlá distribuce vhodná pro začátečníky!“ přesvědčili mne. Když jsem ale spouštěl live CD Fedory 10 podruhé a už se málem chystal k její instalaci, zamrzla Fedora (hučka jedna škaredá) při startu. „To by nám tak scházelo.“ zalamentoval jsem a vrhnul se na Linux Mint.

Ze svobody povstala elegance

Nadpis je volným překladem anglického motta linuxové distribuce s názvem Mint. Jedná se o jakýsi „derivát“ Linuxu Ubuntu, který se těší v tuzemsku značné oblibě, je skvělý pro začátečníky (mezi které se rozhodně v této věci počítám) a vztahují se k němu návody, obecná podpora k Ubuntu i jeho balíčkovací systém.

Slyšel jsem několik hlasů nadávat na to, že je Mint příliš podobný Windowsu. A že hltá proprietární software! Jaký hrozný zločin! Jeho hříchy vykoupí jeden fakt.

Linux Mint funguje.

Abych to zkrátil. Nainstaloval jsem Mint v pátek odpoledne. Vše proběhlo v pořádku, po zapnutí si teď mohu vybrat mezi W Vista a Mintem. Okamžitě se mi stáhlo cca 250 aktualizací a systém mi nabídl proprietární ovladače grafické karty. Sáhl jsem tedy po nich, od té doby se mi spustily jakési zvláštní efekty v prostředí GNOME, které se mohou elegancí hravě postavit efektům z Windows Aero (já ale nejsem z těch, kterým jde o v první řadě o vzhled).

Hned po instalaci jsem samozřejmě začal hledat alternativy k softwaru, který jsem používal ve Windows.

No Windows, no Gates, Apache inside

Jelikož asi polovinu mojí práce na PC tvoří nejapná snaha o programování WWW stránek, stojí za zmínku instalace Apache s PHP a MySQL.

Nebylo to o nic složitější než ve Windows, možná spíše naopak. „Nejvíce“ mi dalo zabrat zprovoznění mod rewrite (jednalo se o nakopírování souboru rewrite ze složky available do složky allowed – jak zapeklitý problém!). Správce balíků jinak vše sám stáhl, nainstaloval a nastavil.

Stejně snadné a opravdu snadnější než ve Windows to bylo s nastavením VirtualHosta.

Power management

Jednou z nejdůležitějších záležitostí u notebooku je správná funkce power managementu. Očekává se, že při provozu „na baterii“ bude systém spolupracovat s hardwarem tak, aby zajistil co možná nejdelší dobu spuštění v kuse bez použití adaptéru.

I když jsem se tohoto bál, Linux Mint předčí moje očekávání. Jas mohu snížit pomocí appletu na spodní liště, frekvenci CPU také, wifi mohu případně vypnout v systémové části lišty a grafickou kartu nastavím v linuxové verzi Catalyst Control Center, která přišla s proprietárními ovladači. V jiném případě můžu PC prostě uspat.

Nezkoušel jsem zatím běh na jednu baterii změřit, ale počítání zbývajícího času se zdá být věrohodné a při zaplé wifi, lehce sníženém taktu CPU a nízkém jasu hlásí 2:30 do konce, což je snad úplně stejné jako ve Windows.

Oprava zvuku

Kdo by si v těchto dnech nainstaloval na model HP 6735b, 6735s či podobný jednu z mnoha distribucí, bude pravděpodobně čelit problému se zvukem. Ten mi fungoval hned po instalaci pouze z audio výstupu (tedy ze sluchátek), ne však z vestavěných reproduktorů. K řešení jsem já, linuxový laik, přišel velmi snadno. Stačí přidat do souboru /etc/modprobe­.d/alsa-base následující řádek:

options snd-hda-intel model=laptop

Poznámka: Název souboru se distro od distra liší.
Poznámka 2: Řešení převzato z jakéhosi fóra.

Zatím vše nefunguje

Svět není růžový. Jsou věci, které mi zatím v Linux Mintu nefungují. Jsou to ale postradatelné a nahraditelné prkotiny.

1. Hibernace při probouzení skončí černou obrazovkou (spánek ale funguje bez problémů)
2. tlačítka pro ovládání jasu (prý jde vyřešit, zatím jsem se tím nezabýval)
3. Některé doteková tlačítka nad klávesnicí
   • úplné ztlumení zvuku !!funguje, Linux to jen nepozná!!
   • dvě funkční dotekovky nalevo (nikdy jsem moc nevyužil)
   • tlačítko wifi (umí jen vypnout a ne zapnout)
4. Čtečka otisků (zatím jsem se tím nezabýval)

Domnívám se, že některé mušky budou polapeny v příštích vydáních jak linuxového jádra, tak verze Mintu.

Závěr

Linux je pro mne pole neorané, prostor nových možností. Mým cílem je naučit se v něm pracovat na takové úrovni jako ve Windows. Mít probádané alternativy software, umět správně postupovat při řešení problémů. Vůbec bych se nebránil, až toho cíle dosáhnu, přesedlat na Linux úplně. Dnes totiž možná mám licencované Windows, na kterých jsem vyrostl, za dva roky to ale může být úplně jinak.

Pak budu mít na výběr. Buď vysolím těžké prachy hrabivému Microsoftu, nebo mu Windows ukradnu, nebo prostě stáhnu Linux, podpořím tím komunitu a budu mít dobrý pocit.

Na závěr tohoto článku bych rád poděkoval trpělivým rádcům z fóra o noteboocích, kteří neváhali dělit se se mnou o poznatky.

[Notebooky fórum: PUMA vs. Linux]